DJ Džejár – 20 let na techno scéně

Festival Svojšice a Dance Club Promotion uvádí

DJ Džejár

20 let na techno scéně

Pátek 22/3/2019  L-klub Pardubice

EXKLUZIVNÍ narozeninová párty k 20 letému výročí Džejára & agentury DC Promo na české techno scéně!

DJ Džejár na sociálních sítích

Instagram SoundCloud YouTube

Novinky

Aktuální rozhovor pro Housemagazine.cz

Aktuální rozhovor pro Housemagazine.cz

...nejen o Svojšicích, motivaci, promotérství a plánech, ale také o dvaceti letech na domácí techno scéně, kterých se více či méně týká každá ze sedmnácti otázek.

Hodnocení

6,6

Celý rozhovor najdete na www.housemagazine.cz ➡ ZDE

Jak vzpomínáš na své začátky? 

Ahoj. Teď už jen nostalgicky. Byla dřina ustát těch 20 let djingu a promotérství. “Obětoval” a podřídil jsem tomu celý svůj život. A moji blízcí také.

Hrál jsi vždy jen techno, nebo jsi začínal s diskotékama?
První mejdan jsem vytvořil někdy na základce – asi sedmá nebo osmá třída, když jsem měl na starosti rozlučku ve třídě. Mixoval jsem tehdy hudbu z kazeťáku a snažil se častým mačkáním play/pause upravovat zvuky dané nahrávky

Už tehdy mi děti říkaly, že jsem magor.

Celkem hraju už 27 let. Od svých 14 jsem hrál každý víkend na diskotéce, kterou jsem i s rodiči vedl. Staral jsem se o výlep plakátů, uklízel po akci sál a víkend co víkend jsem hrál. Po škole jsem v pátek šel s tátou namontovat aparaturu na sál, celou noc jsem hrál, do postele jsem se dostal okolo páté ráno a už v 10.00 jsme demontovali celou aparaturu, kterou jsme převáželi na jinou vesnickou diskošku, kde mě čekal stejný scénář ze soboty na neděli. Domů jsem se dostal okolo sedmé ráno. A tak to šlo roky.

Diskotéka fungovala na jedničku, na svou dobu to bylo na Pardubicku hodně vyhlášené. Každý pátek jsem hrál pro cca 600 lidí. Pral jsem jim tam KLF, U 96, 2Unlimited a jasný, taky osvědčené hity té doby:)

Pamatuji se, jak jsem si v roce 1995 sehnal první řemínkový gramec, kterému nefungoval pohon, takže se deska nemohla točit. Ale já měl stejně jen jeden vinyl – českou kapelu Citron, kde v jedné skladbě byla pasáž se sólem kytary bez bicích – tu jsem používal pro skrečování. Byl to pro mě jiný svět.

Tak třeba – hrál jsem skladbu Informer od Snow a do toho dělal ty vesmírné pazvuky vznikající na základě mého pohybu deskou na gramci tam a zpět, přičemž narvaný sál lidí skoro ustál v tanci. Pozorovali mě s otevřenou pusou, co že se to děje. Lidé před podiem si klepali na čelo a řvali na mě, že jsem magor a co to dělám… Nikdy na to nezapomenu…

Vše se podělalo, když jsem poprvé viděl hrát Carla Coxe na VAVA TV. Otočilo mi to život. Koupil jsem si album Paul Van Dyka – Seven Ways a začal jsem to na akcích hrát. A to byl konec. Diskotéka, která mi fungovala nepřetržitě skoro pět let, zkrachovala do 4 měsíců. Ale já měl nový svět

Celý rozhovor najdete na www.housemagazine.cz ➡ ZDE